Výpočet odstupové vzdálenosti, neboli požárně nebezpečný prostor, pro požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ).
Stanovení hodnoty používá výpočet podle hustoty tepelného toku podle Eurokódu ČSN EN 1991-1-2 ed. 2.
Tento výpočet lze použít pouze pokud je přijímající plocha rovnoběžná s vyzařující plochou.
Kolem posuzovaného hořícího objektu vzniká oblast požárně nebezpečného prostoru, PNP, ve kterém v případě požáru může dojít k rozšíření požáru. Hodnota se stanovuje pro případy, kdy teplo sálá vně objektu skrze požárně otevřené plochy, tj. otvory v konstrukci, jejíž výplně nemají požární odolnost a pro místa možného dopadu hořících částí objektu, tzv. troskovým stínem. Požadovaná odstupová vzdálenost je poté vzdálenost větší z obou hodnot.
Důvod stanovení oblasti je zabránění přenosu požáru na sousední zástavbu.
Dle § 20, vyhl. MMR 137/1998 Sb. Z hlediska požární ochrany se u PNP, stanovují odstupové vzdálenosti, které délkově vymezují hranici PNP od požárně otevřené plochy. Hranice nesmí přesahovat hranice stavebního pozemku a nesmí se v ní nacházet konstrukce bez požární ochrany, které by mohly požár šířit nebo, které mají nosnou funkci. Hranice tohoto PNP odpovídá kritické hustotě tepelného toku I. Kritická hustota tepelného toku pro šíření požáru pro výpočet v České Republice je stanovena na hodnotu I = 18,5 kW/m2. Hodnota reprezentuje hodnotu tepelného toku, při kterém začíná k hoření běžných hořlavých látek, které se mohou vyskytovat na sousedních budovách, jako je střešní plášť nebo okenní rámy.