Články

Stavebnictví prochází digitální proměnou, kterou pohání nejen rostoucí výpočetní výkon, ale především nové přístupy k práci s informacemi. Metoda informačního modelování budov (BIM) umožňuje efektivní koordinaci projektů, řízení dat po celou dobu životnosti stavby a vytváření digitálních modelů, které nahrazují papírovou dokumentaci. Tento článek přibližuje principy BIM, výhody jeho zavedení i nové profesní role, které se s digitalizací pojí. Klíčem k úspěchu však není jen software, ale především porozumění celému procesu.

Digitální modelování ve stavebnictví: cesta k efektivnějšímu řízení informací

Vývoj výpočetní techniky přináší každým rokem nové možnosti – nejen v běžném životě, ale i ve stavebnictví. Již v roce 1965 formuloval Gordon Moore pozorování, že se počet tranzistorů na čipu zdvojnásobí přibližně každých 18–24 měsíců. Tento trend (známý jako Moorův zákon) sice dnes naráží na fyzikální limity, přesto výpočetní výkon stále roste. To otevírá dveře pokročilým softwarovým nástrojům pro navrhování, koordinaci i správu staveb.

Jedním z klíčových přístupů moderního stavebnictví je informační modelování budov, známé pod zkratkou BIM (Building Information Modeling). BIM představuje digitální model stavby, který neobsahuje pouze geometrii, ale i široké spektrum doplňujících dat – od materiálových vlastností až po informace o údržbě. Tato data jsou uložena v parametrech jednotlivých prvků a mohou být sdílena mezi projektanty, realizačními firmami i správci objektů. Výhody BIM sahají od rychlejšího projektování a snazší detekce chyb až po efektivní plánování údržby nebo demolice.

Zkratka BIM je používána v praxi od počátku 21. století, v širším měřítku zejména od roku 2002. V českém prostředí se překládá jako informační modelování budov, přičemž „building“ v angličtině neznamená pouze fyzickou „budovu“, ale zahrnuje i samotný proces výstavby a provozu stavby v jejím celém životním cyklu.

Digitalizace jako základ Průmyslu 4.0 ve stavebnictví

Nástup internetu a propojených zařízení je označován jako čtvrtá průmyslová revoluce (Průmysl 4.0), která přináší výrazné změny ve výrobě, logistice i projektování. V oblasti stavebnictví se začíná mluvit o tzv. Stavebnictví 4.0, kde je využívání BIM základním stavebním kamenem digitalizace. Nejde jen o ukládání dat, ale o jejich aktivní sdílení, propojení a využívání napříč celým životním cyklem stavby – od návrhu po demolici.

Moderní digitální nástroje umožňují vést celý projekt bez nutnosti papírové dokumentace. Jakmile je jednou informace vložena do modelu, je dostupná všem oprávněným uživatelům. To výrazně snižuje riziko duplicit, chyb a zdržení způsobených ručním přepisováním údajů. Jednou vytvořený model může sloužit více profesím – každá si jej připojí jako podklad a doplní relevantní data. Tímto způsobem lze dosáhnout vysoké úrovně automatizace, úspor a přesnosti.

Přesto zůstává stavebnictví jedním z nejméně digitalizovaných odvětví. Studie mezi 500 předními německými firmami ukázala, že právě stavebnictví zaostává v oblasti digitalizace procesů, strategického plánování i práce s daty. Důvodem může být nízká informovanost, chybějící školení, ale také legislativní nepřipravenost nebo konzervativní přístup investorů.

BIM jako proces, ne jen technologie

BIM není pouze o softwaru – je to metodika práce. Úspěšné zavedení vyžaduje jasně definované cíle a účel modelu. Mnoho organizací investuje do BIM bez toho, aby měly jasno, co od něj očekávají. Model by měl obsahovat informace, které budou v budoucnu potřebné – nikoliv vše, co o stavbě existuje.

Pro přehlednost a nastavení cílů se vytváří dokument zvaný BIM Execution Plan (BEP, česky BIM výkonný plán). Tento dokument definuje pracovní postupy, odpovědnosti, nástroje, požadavky na data i formáty výstupů. Je klíčový pro úspěšné řízení BIM projektu.

Dále se pracuje s pojmem úroveň podrobnosti modelu – Level of Detail (LoD) nebo také Level of Development. LoD stanovuje, jak detailně je daný prvek modelován (geometricky – LoG, a datově – LoI). Např. ve fázi studie stačí hrubý model, zatímco pro realizační dokumentaci je nutná vysoká úroveň detailu.

Nové role ve světě BIM

Zavedení BIM mění i strukturu pracovních pozic. Ubývá rutinní kresličská práce a přibývají role zaměřené na správu, koordinaci a správné nastavení procesů. Mezi klíčové profese patří:

• BIM modelář – vytváří modely a vkládá informace, často zároveň plní roli projektanta.

• BIM manažer – odpovídá za nastavení strategie BIM, dodržení BEP a kvalitu výstupů.

• BIM koordinátor návrhu – zajišťuje koordinaci mezi profesemi a správné použití softwarových nástrojů.

• BIM koordinátor stavby – využívá model během realizace, např. pro plánování, výkazy výměr nebo kontrolu provedení.

Shrnutí

Informační modelování budov přináší zásadní změnu v přístupu ke stavebnímu procesu. Umožňuje lépe řídit data, automatizovat rutinní činnosti, zefektivnit spolupráci a zpřesnit rozhodování. Nejde však o „zázračný nástroj“, ale o komplexní metodiku, která vyžaduje odpovědný přístup, správně definované cíle a ochotu ke změně pracovních návyků.