Autonomní hlásiče kouře využívající rozptýleného světla, vysílaného světla nebo ionizace, určené pro domácnosti a podobné aplikace související s bydlením
Autonomní detekce a signalizace požáru (ADSP)
Autonomní detekce a signalizace požáru, zkráceně ADSP, je jednoduché zařízení určené k včasnému zjištění vznikajícího požáru a k upozornění osob v jeho okolí. V praxi se nejčastěji jedná o autonomní hlásič kouře, případně o hlásič požáru reagující na kouř, teplotu nebo jiný projev požáru.
ADSP je určena především pro místní varování osob. Pokud zařízení zaznamená známky požáru, spustí akustický poplach, obvykle sirénu, a často také optickou signalizaci pomocí kontrolky nebo majáku. Cílem je upozornit osoby v objektu včas, aby mohly opustit prostor, přivolat pomoc nebo se pokusit požár uhasit v jeho počáteční fázi.
K čemu ADSP slouží
Hlavním účelem ADSP je zvýšit bezpečnost osob v budovách, zejména v bytech, rodinných domech, ubytovacích zařízeních a dalších prostorech, kde není instalována plnohodnotná elektrická požární signalizace. Zařízení dokáže upozornit na požár i v době, kdy si ho lidé sami ještě nevšimli, například v noci nebo při pobytu v jiné místnosti.
ADSP nenahrazuje elektrickou požární signalizaci tam, kde je EPS požadována právními předpisy nebo požárně bezpečnostním řešením. Její význam spočívá hlavně v jednoduché a dostupné ochraně menších objektů a jednotlivých prostorů.
Jak ADSP funguje
Zařízení průběžně sleduje okolní prostředí. Nejčastější jsou kouřové hlásiče, které reagují na kouřové částice ve vzduchu. Pokud se kouř dostane do měřicí komory hlásiče, zařízení vyhodnotí změnu a spustí poplach.
U optických hlásičů se využívá rozptyl světla v měřicí komoře. Jakmile do komory pronikne kouř, světelný paprsek se odrazí na částicích kouře a zařízení vyhodnotí přítomnost požáru. Existují také tepelné hlásiče, které reagují na zvýšení teploty nebo její rychlý nárůst. Některé modernější hlásiče kombinují více principů, například detekci kouře a teploty.
Po vyhodnocení nebezpečí se aktivuje siréna, případně světelná signalizace. Některé hlásiče mohou být také propojené mezi sebou, takže při poplachu jednoho zařízení se spustí i ostatní hlásiče v objektu.
Z čeho se ADSP skládá
Autonomní hlásič obvykle obsahuje všechny hlavní části v jednom krytu. Právě tím se liší od rozsáhlejších systémů požární signalizace, které mají ústřednu, kabeláž a samostatné koncové prvky.
-
Detekční část – sleduje kouř, teplotu nebo jiný projev požáru.
-
Vyhodnocovací elektronika – posuzuje, zda naměřené hodnoty odpovídají požáru.
-
Akustická signalizace – siréna upozorňující osoby v okolí.
-
Optická signalizace – kontrolka nebo světelný prvek pro indikaci poplachu, provozu nebo poruchy.
-
Napájení – nejčastěji baterie, případně síťové napájení se záložní baterií.
-
Testovací tlačítko – slouží k pravidelné kontrole funkčnosti zařízení.
Kde se ADSP používá
ADSP se používá zejména v obytných a ubytovacích objektech. Typickým místem instalace jsou rodinné domy, byty, bytové domy, pokoje pro hosty, penziony, menší ubytovací provozy nebo některá zařízení sociální péče bez elektrické požární signalizace.
Zařízení se umisťuje především do částí vedoucích k úniku z bytu nebo domu, do chodeb, hal, obytných místností a prostorů se zvýšeným rizikem vzniku požáru. U větších nebo vícepodlažních bytů a domů může být vhodné instalovat více hlásičů, aby byl poplach slyšitelný v celém objektu.
Nevhodné je umístění tam, kde by mohlo docházet k častým planým poplachům, například přímo nad sporákem, v koupelně, velmi prašném prostoru nebo v místech s výrazným prouděním vzduchu.
Základní výhody ADSP
-
Včas upozorní osoby na vznikající požár.
-
Je jednoduchá, dostupná a snadno instalovatelná.
-
Může fungovat samostatně bez ústředny a složité kabeláže.
-
Hodí se pro byty, rodinné domy a menší objekty.
-
Některé typy lze vzájemně propojit, aby poplach zazněl ve více částech objektu.
Omezení ADSP
ADSP má oproti plnohodnotné elektrické požární signalizaci omezené možnosti. Obvykle neodesílá poplach automaticky hasičům ani na pult centrální ochrany. Také zpravidla neurčuje přesné místo požáru v rámci větší budovy tak, jako to dokáže systém EPS.
Dalším omezením je závislost na správné údržbě. U bateriových hlásičů je nutné sledovat stav baterie, pravidelně zařízení testovat a po skončení životnosti hlásič vyměnit. Při nevhodném umístění může docházet k falešným poplachům, například kvůli páře, prachu nebo kouři z vaření.
Shrnutí
ADSP je jednoduché a účinné zařízení pro včasnou detekci a místní signalizaci požáru. Nejčastěji má podobu autonomního hlásiče kouře, který v jednom krytu obsahuje detektor, elektroniku, sirénu, signalizaci a napájení. Používá se hlavně v bytech, rodinných domech a menších ubytovacích objektech.
Jejím hlavním přínosem je rychlé varování osob a zvýšení šance na bezpečnou evakuaci. Zároveň je však nutné počítat s tím, že ADSP nenahrazuje plnohodnotnou elektrickou požární signalizaci tam, kde je EPS požadována, a její spolehlivost závisí na správném umístění, pravidelné kontrole a údržbě.